Jak hořela dřevostavba

04.04.2011 15:17

V RÁMCI ODBORNÉ KONFERENCE DŘEVO A EKOLOGIE V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA 2009, KTERÁ PROBĚHLA KONCEM KVĚTNA V DUBŇANECH U HODONÍNA, BYL PROVEDEN V ČESKÝCH PODMÍNKÁCH OJEDINĚLÝ EXPERIMENT, JEHOŽ CÍLEM BYLO OVĚŘIT CHOVÁNÍ SOUČASNÉ MODERNĚ PROVEDENÉ DŘEVOSTAVBY PŘI POŽÁRU.

Stav pokusné dřevostavby ve 22. minutě požáruModelem v tomto reálném testu požární odolnosti byla jednoduchá "dvou-pokojová" dřevostavba sloupkové konstrukce opláštěná zevnitř deskami OSB a sádrokartonovými deskami Knauf a z exteriéru OSB deskami v kombinaci s tepelně izolačním systémem na bázi pěnového polystyrenu. Strop byl proveden opět jako sendvič složený z nosníků na bázi dřeva opláštěný ze strany místnosti opět kombinací OSB a sádrokartonových desek Knauf. Ze strany exteriéru byly na nosníky připevněny desky OSB a bonský Šindel. Konstrukce byly vyplněny kamennou vlnou záměrně rozdílné objemové hmotnosti kvůli srovnání. Interiér místnosti byl vyplněn dřevěnými hranoly, které simulovaly požadovanou hustotu požárního zatížení pro byty.

Cílem pokusu bylo ověřit chováni konstrukce jako celku i jejích jednotlivých detailů, laicky řečeno demonstrovat v praxi, jak probíhá požár sendvičové dřevostavby. V průběhu zkoušky byly měřeny teploty konstrukce jak ze strany požáru, tak především ze strany požáru odvrácené. Již ze samotného způsobu prováděni termovize byla zřejmá bezpečnost chování dřevostavby při požáru. Pracovník pověřený jejím prováděním byl prakticky po celou dobu požáru uvnitř dřevostavby v místnosti s požárem bezprostředně sousedící a oddělené pouze požární stěnou s dřevěnou nosnou konstrukcí. Teplota jejího povrchu ani zdaleka nedosáhla teploty hrozící byť jen popálením rukou při dotyku, což si také mnoho přihlížejících ihned po zkoušce ověřovalo na vlastni kůži. Přitom teplota v místnosti vystavené požáru dosahovala až 900 °C. Chování konstrukcí jasně ukázalo, jak nesmírně účinná je v protipožární ochraně zdánlivé nepatrně silná sádrokartonová deska použitá na stěnách či podhledech. Prokázala se také důležitost nově zaváděných požárních pásů z minerální vlny okolo každého okenního i dveřního otvoru - v průběhu požáru se totiž polystyren v okolí otvorů zcela roztavil a na fasádě zůstalo pouze vlající vnější omítkové souvrství zateplovacího systému.

Pro odbornou i laickou veřejnost je ovšem nejdůležitější, že v průběhu půlhodinového požáru nedošlo k jeho rozšíření mimo hořící místnost. S trochu nadsázky je možné říci, že člověk ve vedlejší místnosti by nemusel požár vůbec zaznamenat, protože konstrukce jejích stěn zůstala zcela neporušená. A to je pro stále rostoucí segment nízkoenergetických staveb s dřevěnou nosnou konstrukci to nejdůležitější zjištění.

—————

Zpět