Mýty a pověry o dřevostavbách – 2

A pokračuje vyvracení neopodstatněných pověr o dřevostavbách. Zmiňované mýty bývají často nesmyslné a argumenty snad dostatečně přesvědčivé.

Tím, jak se bydlí ve dřevostavbě,  je vnímáno dřevo a z toho pramení pocity o dřevěném a tudíž i neplnohodnotném bydlení

Pravděpodobně nejhloupějším předsudkem, který koluje společností, je ten, že dřevo se hodí do horské chaty nebo chalupy, ale být jím obklopen neustále je úděsná představa.

Nejprve je třeba si uvědomit, že na jedné straně stojí klasické sruby a roubenky, které opravdu nejsou pro každého, ovšem na druhé straně se staví moderní montované domy, které kopírují nejnovější trendy ve stavebnictví a v bytové architektuře. Moderní dřevostavby jsou nesmírně variabilní, architekt může mít opravdu bohatou fantazii a implantovat do stavby veškeré nejmodernější prvky architektury. Dokonce, dřevostavba může být postavena tak, že ji od klasického zděného domu na první pohled málokdo pozná. A pokud někomu vadí vzhled dřeva, není problém využít současné stavební technologie k jeho skrytí. Potom se lze cítit ve dřevostavbě podobně jako v klasickém zděném domě.

Interiér montovaných dřevostaveb je možné bez problémů omítnout nebo využít různé nátěry včetně tapet. A co se týká exteriérů, nikde není psáno, že dřevostavba musí mít dřevěnou fasádu. Jinými slovy, kolik dřeva bude vpuštěno do interiéru a potažmo i do exteriéru, o tom rozhoduje pouze a jen investor.

Kolem dřevostavby se neustále běhá se štětcem a s barvou, jedná se o nekonečnou údržbu

Je pravda, že o dřevo se pečovat musí, ale stačí se podívat, kolik v minulosti postavených dřevostaveb nikdy nevidělo kyblík s nátěrovou hmotou a bez újmy stojí dál. A není třeba se obávat oněch armád hladových hlodavců a nenasytného hmyzu, ty taky nejsou nikde připraveny napadnout dřevěný domek a způsobit tak jeho destrukci.

Péče o dřevostavbu není rozhodně větší než je tomu u zděného domu. Pokud by se o dřevěný dům nikdo nestaral, vydrží cca 60 let. A s péčí nesrovnatelně déle.

A jaká ona údržba bude, jak bude náročná a kolik času se na ní vynaloží značně závisí na kvalitě konstrukčního systému. Pokud se použije certifikovaný a z výroby ošetřený materiál, značně se snižuje míra údržbovosti. Vysušené dřevo neobsahuje zárodky hmyzu ani hub a pokud není dlouhodobě / několik měsíců/ vystaveno veliké vlhkosti, tak ho tito škůdci nenapadnou. A pokud problém s vlhkostí nastane/ mimochodem, vlhkost je stejný problém i u domů zděných/, tak stačí panel otevřít, místo vysušit a znovu uzavřít. Nebo se zničený materiál jednoduše nahradí novou částí.

Pokud je fasáda dřevostavby provedena kvalitně, tak je obvodový plášť domu mechanicky uzavřen a nesmyslně obávaní hlodavci nemají šanci se dostat dovnitř.

A co následná ošetření dřevěných částí? Nátěry nejsou trvalé a potřebují obnovovat, protože povětrnostní vlivy nepůsobí negativně jen na zděné domy, ale i na dřevostavby. Stačí se poinformovat nebo zajít do příslušné prodejny. V současnosti jsou na trhu tak moderní a účinné nátěrové hmoty, které nejen že práci značně usnadní, ale svými vlastnostmi způsobí, že takový obyvatel dřevostavby se kolem svého domku se štětcem v ruce opravdu moc nenaběhá.

Dřevostavba si neumí poradit s teplem, protože dřevo není schopno akumulace tepla

Je pravdou, že materiály s velkou objemovou hmotností / např. beton, cihly/teplo akumulují. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že jen tyto materiály jsou schopné tepelné akumulace. Jiní zase tvrdí, že dřevo také umí teplo „nasát“ do sebe a poté ho vypouštět.

Dřevo akumuluje teplo sice pomaleji, ale k tomuto procesu opravdu dochází! Není možné ovšem počítat s akumulací u palubkových obkladů, uvažováno je dřevo o tloušťce několika cm.

Nejen mezi odborníky se stále řeší spor, zda je vůbec akumulace tepla prospěšný proces nebo ne. Jeden odborný tábor doporučuje takové konstrukce, které neabsorbují tolik tepla, protože interiér se tak rychle vyhřeje. A druhý tábor odborníků si stojí za akumulací tepla, kdy dochází k  vyrovnávání teplotních podmínek v interiéru. Vzhledem k tomu, že onen spor stále není vyřešen, tak i zde nedojde k žádným závěrům, která varianta je lepší.

A nakonec mýtus největší a nejčastěji používaný.

Dřevostavba v případě požáru shoří a to podstatně rychleji než by tomu bylo u klasického zděného domu

Mnohokráte byl tento „nesmysl“ vyvracen v různých článcích, přesto je jeho zakořenění stále veliké. Ono totiž stačí vedle sebe položit dřevo a cihlu a každému je jasné, co hoří a co ne.

Ale na problém s požárem dřevostavby se musí nahlížet trošku jinak.

Dřevo se určitě samo nevznítí. Pokud již dojde v případě vrstvy dřeva k jeho hoření, tak oheň pronikne jen do slabé vrstvy a uhasíná, protože vytvořený uhlík brání přístupu kyslíku. Zbylé, požárem nedotčené dřevo si zachová tuhost a pevnost a konstrukce se nezhroutí. Naopak, železobeton nebo ocel se chová jinak. Při hoření zde dochází k tepelnému roztahování a k následnému zřícení , které se nedá předem předvídat. A takové konstrukce se často hroutí i po uhašení ohně, stačí se rozpomenout na následný pád jednoho z uhašených newyorkských „Dvojčat“. Uhašená dřevostavba by se rozhodně nezřítila.

V případě sendvičových dřevostaveb jsou stěny opláštěny špatně hořlavými nebo nehořlavými materiály – sádrovlákno, sádrokarton atd. Požární odolnost dřevostavby se pohybuje kolem 60 minut, ale použité materiály mnohdy odolávají ohni podstatně déle.

Pokud již dřevostavba je kvůli požáru tzv. na odpis, tak její likvidace je vcelku nenáročná. Stačí demontáž a poté / po odstranění nehořlavých částí/ se může využít jako otop. Podobná recyklace u požárem zničeného zděného domu není možná.

Moderní dřevostavby mají kvalitní izolaci a vzduchotěsnost. Velmi často tak dochází k tomu, že případný požár se omezí jen na jednu místnost a v ní se poté poničené díly za určitých okolností vymění.

A jeden příklad nakonec. V září 2004 došlo ve Výmaru k požáru proslulé knihovny Anny Amalie. Totálně zničujícím účinkům ohně ve zděné budově zabránil strop zhotovený trámovou konstrukcí z masivního dřeva.

Samozřejmě, zde popsané mýty a pověry nejsou všechny, je obdivuhodné, kolik nedůvěry panuje k dřevostavbám. Ano, každý stavební systém má své výhody a nevýhody, ale dřevostavba je plnohodnotným bydlením, které bez problémů splňuje i ty nejvyšší nároky svých obyvatel.